Předchozí kapitola Obsah Další kapitola

Ukazatele energetické náročnosti budov (dle vyhlášky č. 78/2013 Sb.):

  • Celková primární energie za rok
  • Neobnovitelná primární energie za rok
  • Celková dodaná energie za rok
  • Dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
  • Průměrný součinitel prostupu tepla
  • Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
  • Účinnost technických systémů

Hodnocení měrných ekvivalentních emisí CO2 se v současné době využívá pouze výjimečně.

Primární energie

Primární energie je energie, která neprošla žádným procesem přeměny. Celková primární energie je součtem obnovitelné a neobnovitelné primární energie. Primární energie může zahrnovat pouze procesní energii potřebnou na těžbu, dopravu, transformace (energonositel, energy carrier) nebo i další, tzv. svázanou (embodied) energii.

Faktorem primární energie (energetické přeměny) se rozumí koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie. Příklad: Elektrická energie se u nás vyrábí v uhelných elektrárnách s účinností 40 %. Když připočteme energii na pohon velkorypadel, dopravu uhlí, ztráty v elektrickém vedení a podobně, dojdeme k účinnosti výroby něco málo přes 30 %. Faktor energetické přeměny pro elektrickou energii (3,0) pak udává, že na jednotku energie spotřebovanou v budově se muselo odebrat 3,0 jednotek energie z přírody a elektřina proto není zrovna hospodárným zdrojem.

Referenční hodnoty faktoru přeměny
Referenční hodnoty faktoru přeměny

Bilanční schéma

Bilanční schéma přehledně ukazuje základní souvislosti energetických procesů v budově. Celková bilance zahrnuje jak tepelnou ztrátu (prostupem tepla a větráním), tak tepelné zisky (sluneční záření, metabolické teplo, teplo vyzáření z přístrojů, technického zařízení a umělého osvětlení). Bilanční schéma neslouží pro návrh technických systémů, ale pro kvalifikované stanovení energetických potřeb. Technické systémy musí být dimenzovány s dostatečnou rezervou.

Energetickou bilanci je možné stanovit jak pro okamžité hodnoty, tak pro časové období – den, měsíc nebo otopnou sezónu. Pro zjednodušení uvažujeme jednu zónu. Zóna je ohraničena na své systémové hranici. V odůvodněných případech se chráněný prostor dělí na více zón s výrazně odlišnými vnitřními teplotami nebo odlišným provozním režimem. Energetické toky v budově jsou vzájemně provázané. Tepelný tok jedné zóny, pro kterou znamená ztrátu, je tepelným ziskem pro zónu přiléhajících.

Obálkou budovy se rozumí všechny konstrukce na systémové hranici budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí.

Systémová hranice budovy se uvažuje v souladu s ČSN EN ISO 13790 jako hranice vytápěného prostoru. Systémová hranice budovy je hranice tvořená vnějším povrchem konstrukcí, které ohraničují vytápěnou zónu. U dvouplášťových větraných konstrukcí se za vnější hranu konstrukce považuje vnější povrch vnitřního pláště.

Stanovení systémové hranice budovy Stanovení systémové hranice budovy

Schéma chráněného prostoru a systémové hranice budovy:

Schéma chráněného prostoru a systémové hranice budovy

Příklad dvoufázové budovy. Výrobní hala a administrativní část s velmi odlišnými provozními režimy (teplota, doba vytápění) a společnou dělící stěnou jsou spojeny jednou otopnou soustavou.

Příklad dvoufázové budovy

 

Základní energetické bilanční schéma budovy podle ČSN EN ISO 13 790:

Základní energetické bilanční schéma budovy podle ČSN EN ISO 13 790

Ztráta prostupem tepla (QT) a výměnou vzduchu (QV) musí být kompenzována dodanou energií. Příznivě se zde projeví zpětně získané teplo z větracího vzduchu (Qvr).  Dodaná energie se zčásti skládá z vnitřních tepelných zisků (Q)přesněji řečeno jejich využitelné části n.(Qg) od osob, spotřebičů a proměnlivých solárních zisků (Qs). Zbývající teplo musí být dodáno pomocí otopné soustavy (Qh). Otopná soustava často také řeší přípravu teplé vody (Qw). Na vstupu do objektu musíme dodat  dostatečné množství energie (Q) abychom kromě skutečné potřeby pokryli i tepelné ztráty technického systému v důsledku úniků tepla i nevhodné regulace (Qhs). V některých případech můžeme využít i nějakou zpětně získanou energii z technologických procesů (Qr), například odpadní teplo ve výrobním areálu.

Alternativní zobrazení bilančního schématu

1 – Představuje energii potřebnou k uspokojení uživatelských požadavků na vytápění, chlazení, osvětlení apod. v souladu s úrovněmi, které jsou předepsány pro účely výpočtu.

2 – představuje přirozené energetické zisky – pasivní solární vytápění, pasivní chlazení, přirozené větrání, denní osvětlení – společně s vnitřními zisky (uživatelé, osvětlení, elektrické spotřebiče, apod.).

3 – Představuje potřeby energie budovy, získané z 1 a 2 spolu s vlastnostmi samotné budovy.

4 – Představuje dodanou energii, zaznamenanou samostatně pro každý energonositel (nositel energie), a zahrnuje pomocnou energii užitnou soustavami tepelnými, chladícími, větracími, na přípravu teplé vody  a na osvětlení vzhledem k obnovitelným zdrojům energii a kogenerace. To se může vyjádřit v energetických jednotkách, nebo v jednotkách energonositelů.

5 – Představuje obnovitelnou energii vyráběnou v provozovnách budovy.

6 – Představuje zdrojovou energii vyráběnou v provozovnách budovy a vydávanou k odbytu, může zahrnovat část z 5.

7 – Představuje primární energii  nebo emise CO2 spojené s budovou.

8 – Představuje primární energie nebo emise CO2 spojené s místním zdrojem, která se použije na místě a tudíž se neodečítá od 7.

9 – Představuje úspory primární energie nebo emise CO2 spojené s energií vydávanou k odbytu, tudíž se neodečítá od 7.

Schéma pro volbu výpočtového postupu energetické bilance
Schéma pro volbu výpočtového postupu energetické bilance

Kategorizace budov s nízkou spotřebou energie

Energeticky efektivní výstavba se vyznačuje nižší energetickou náročností ve srovnání s výstavbou 20. a 21. století splňující normové požadavky.

Základní principy energeticky – efektivních budov

  • Teplo, které z budovy neunikne, není potřeba doplňovat.
  • Malé množství tepla obsažené ve vzduchu, které z budovy uniká, lze efektivně zhodnotit ve svůj prospěch.

Představuje stavební a technické řešení redukující energetickou potřebu tepla na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody a elektrickou energii na provoz technických systémů a elektrických spotřebičů.

Historie nízkoenergetických budov

Řešení využívající solární energii pronikající do budovy pomocí vhodně orientovaných prosklených ploch s následně sofistikovanou akumulací tepla. Minimalizace potřeby tepla na vytápění díky výrazně zlepšeným vlastnostem obvodových konstrukcí a zpětnému získávání tepla z odpadního vzduchu. Po ověření výsledků v praxi v průběhu 80. let 20. století byl vytvořen a představen princip pasivního domu s ambiciózními cíli:

  • Návrh domu, na jehož vytápění by spolu s vnitřními zisky (osoby, spotřebičů) a pasivními solárními zisky okny postačilo jen takové množství vzduchu, které je nutné tak jako tak přivádět z hygienických důvodů.

Koncepce pasivního domu byla již navrhnuta v roce 1988 německým fyzikem prof. Dr. Wolfangem FeistemPrvní pasivní dům byly realizovány v roce 1990 – 1991. Po ověření funkčnosti byl v roce 1996 založen Institut pasivních domů v Darmstadtu (Passivhaus Institut Darmstadt – PHI) ® Vývoj požadavků a certifikace pasivních domů. Koncept pasivního domu byl od roku 1998 financován prostřednictvím mezinárodního projektu CEPHEUS (Cost Effective Passive Houses in European Standard). Výsledkem mezinárodního projektu byla výstavba 250 staveb v pasivním standardu. Od roku 2000 je patrný rozvoj nízkoenergetické a pasivní výstavby (obzvláště v německy mluvících zemích).

Charakteristika Potřeba tepla na vytápění
Domy běžné ve 70.-80. letech zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se > 200
Současná novostavba klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy 80 – 140
Nízkoenergetický dům otopná soustava o nižším výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání  < 50
Pasivní dům řízené větrání s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce < 15
Nulový dům, dům s přebytkem tepla parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotovoltaických panelů < 5

Budovy s velmi nízkou energetickou náročností mají měrnou potřebu tepla na vytápění výrazně nižší, než je odpovídající závazný požadavek aktuální požadavek. Množství tepla za rok (per annum – „a“) stanoveného výpočtem a vztažené na 1 m2 plochy vytápěné budovy.

Kategorie budov dle roční měrné potřeby tepla na vytápění
Kategorie budov dle roční měrné potřeby tepla na vytápění

Nejznámějším představitelem jsou Nízkoenergetické domy (NED). Za nízkoenergetické budovy jsou považovány budovy, jejíž potřeba tepla na vytápění je výrazně nižší než je aktuální normový požadavekMěrná potřeba tepla na vytápění menší než 50 kWh/(m2a). Nízké potřeby tepla na vytápění je dosaženo stavebním řešením. Zároveň se požaduje, aby hodnota měla účinnou otopnou soustavu. V 90. letech 20. století se v některých zemích běžně udávala mezní hodnota 70 kWh/(m2a). V budoucnu se dá předpokládat zpřísnění hodnoty (popřípadě termín nízkoenergetický dům úplně vymizí).

Termín pasivní dům (převzat z německého „Passivhaus“) je mezinárodně uznávaným standardem budovy s velmi nízkou spotřebou energieVýhody pasivních domů:

  • Vyšší komfort života
  • Extrémně nízké náklady na vytápění
  • Stálý přívod čerstvého vzduchu
  • Absence průvanu
  • Vysoká tepelná pohoda vnitřního prostředí
  • Příjemné teploty v zimě i v létě

Pasivní budovy jsou charakteristické:

  • Minimalizovanou potřebou energie na zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí
  • Minimalizovanou potřebou primární energie z neobnovitelných zdrojů

K dosažené pasivního standardu nestačí optimalizované stavební řešení. Obecná definice pasivního domu dle tvůrce konceptu: Budova, kde může být tepelný komfort zajištěn výlučně pomocí dohřevu nebo chlazení čerstvého větracího vzduchu, aniž by k tomu muselo být užito vzduchu cirkulačního.

Pasivními domy jsou označovány budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Nejedná se ovšem o jediný požadavek, jak je velmi často prezentováno! Povinně hodnocenou vlastností je celková průvzdušnost obálky budovy podle ČSN EN 13829, TNI 73 0329 a TNI 73 0330. Celková intenzita výměny vzduchu n50 při tlakovém rozdílu 50 Pa nesmí překročit hodnotu n50= 0,6 h-1Celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TV a elektrická energie pro spotřebiče) překročit normovou hodnotu (120 kWh/(m2a)).

Základní požadavky na pasivní domy dle ČSN 730540-2 (2011)
Základní požadavky na pasivní domy dle ČSN 730540-2 (2011)
Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie pasivních budov (hodnotí se položky označené X)
Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie pasivních budov (hodnotí se položky označené X)
Schéma prvků pasivního domu
Schéma prvků pasivního domu

Metody výpočtového hodnocení i certifikace pasivních domů zpracoval a stále reviduje Passivhaus Institut v Darmstadtu. Plánovací nástroj pro výpočet energetické bilance u pasivních domů: PASSIVE HOUSE PLANING PACKAGE (PHPP):

  • Výpočet součinitelů U stavebních prvků s velkou mírou tepelné izolace
  • Výpočet energetické bilance (klimatické data pro ČR)
  • Návrh řízeného větrání
  • Výpočet topné zátěže
  • Výpočet letního případu – četnost přehřívání
  • a mnoho dalších užitečných nástrojů pro spolehlivý návrh pasivních domů
Základní vlastnosti pasivního domu pro certifikace dle PHPP
Základní vlastnosti pasivního domu pro certifikace dle PHPP
Ukázka programu PHPP (strukturovaný dokument – excel)
Ukázka programu PHPP (strukturovaný dokument – excel)
Ukázka programu PHPP (strukturovaný dokument – excel)
Ukázka programu PHPP (strukturovaný dokument – excel)

ČSN 73 0540 – 2 (2011) stanovuje požadavky na energeticky nulové budovy. Jedná se pouze o předběžné informace. S ohledem na současný vývoj se očekává upřesnění hodnocení. Hodnocení vychází z roční bilance energetických potřeb a energetické produkce v budově a jejím okolím vyjádřené v hodnotách primární energie. Předpokládá se, že budova je připojena k energetickým sítím. Je výhodné, aby stavební a technické zařízení budov bylo navrženo tak, aby odpovídalo pasivnímu standardu. Ve prospěch hodnocení budovy je možné dále zahrnout produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na dalších blízkých stavebních objektech, pokud taková produkce již nebyla zahrnuta ve prospěch jiné budovy.

Základní úrovně hodnocení:

  • Úroveň A. Do energetických potřeb budovy se zahrne potřeba tepla na vytápění, potřeba energie na chlazení, energie na přípravu teplé vody, pomocná elektrická energie na provoz energetických systémů budovy, elektrická energie na umělé osvětlení a elektrické spotřebiče.
  • Úroveň B.  Jako A, ale bez zahrnutí elektrické energie na elektrické spotřebiče.
Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie nulové budovy (hodnotí se položky označené X)
Přehled energetických potřeb zahrnutých do hodnocení primární energie nulové budovy (hodnotí se položky označené X)
Základní požadavky na energeticky nulové budovy
Základní požadavky na energeticky nulové budovy

Klasifikace dle TNI 73 0329 a 73 0330

  • TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Rodinné domy
  • TNI 73 0320 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy

Technická informace (TNI) se zabývá hodnocením objektů s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, zejména pro potřeby jejich klasifikace. Hodnotí se soubor veličin a skutečností podle tabulky. Jako energeticky pasivní rodinný dům se označuje dům, který splňuje požadavky č. 1a, 1b, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a současně má hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění nejvýše 20 kWh/(m2a). Jako nízkoenergetický rodinný dům se označuje dům, který splňuje požadavky č.2 a č.5 podle tabulky 9 a současně má hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění nejvýše 50 kWh/(m2a). Požadavky 1a, 1b, 3 a 4 jsou doporučené. Požadavek 7 se nehodnotí.

Hodnocení dle TNI 73 0329

Hodnocení dle TNI 73 0329 Hodnocení dle TNI 73 0329

Rozdíly ve výpočtech:

  • TNI byla zpracována pro ČR tak, aby byl jednotný způsob hodnocení pasivních domů, aby byla možná jejich  opakovatelnost. Vychází z požadavků Passiv institutu, ale výpočty upravuje.
  • PHPP vychází z filozofie, že pokud má být pasivní dům realizovatelný, neměl by se příliš cenově lišit od „normálního“ domu. Proto uvažovali teplovzdušné vytápění, které zároveň slouží pro rekuperaci tepla při větrání. Aby byly splněny hygienické podmínky, došli autoři k názoru, že maximálně jsou do objektu teplým vzduchem schopni dodat 15 kWh/m2.

PHPP versus TNI 73 3029 (30):

  • TNI uvažuje s jednotnými klimatickými daty pro celou ČR
  • TNI uvažuje jinak vytápěnou plochu (celková x podlahová plocha místností)
  • TNI požaduje max. 20 kWh/(m2.a) (PHPP 15 kWh/(m2.a))
  • TNI požaduje pouze 60 kWh/(m2.a) primární energie (PHPP 120 kWh/(m2.a))
  • Dle TNI se uvažuje souč. tepelné vodivosti výpočtový (PHPP deklarovaný)
  • Dle PHPP lze lépe navrhovat
  • Dle TNI lze získat dotace
  • Výpočet pro potřeby dotačního programu Nová Zelená Úsporám se provádí měsíční metodou podle vyhlášky 78/2013 s použitím okrajových podmínek dle TNI 73 0331

Budovy nové generace

Energeticky úsporné budovy nové generace

  • Energeticky nulové budovy
  • Energeticky pozitivní budovy
  • Budovy jako součást energeticky nulové nebo energeticky pozitivní části města (čtvrti)
  • Budovy se zvýšenou energetickou soběstačností
  • Budovy energeticky nezávislé
  • Vhodné kombinace předchozích budov

Při hodnocení je brána pasivní budova jako referenční. Dále uvedené informace jsou pouze předběžné a jsou tématem diskuzí.

Energeticky nulová budova

  • Základní popis: Individuální stavební řešení.
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]: Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout. Některé zahraniční zdroje uvádí požadovanou hodnotu ≤ 5.
  • Měrná spotřeba primární energie [kWh/(m2a)]: ≤ 0 pro všechny budovy, bilance zahrnuje vytápění, chlazení, větrání, příprava TV, umělé osvětlení, pomocná energie.

Budova blízká budově energeticky nulové

  • Základní popis: Individuální stavební řešení.
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout.
  • Měrná spotřeba primární energie kWh/(m2a)] 30 pro obytné budovy, ≤90 pro neobytné budovy, bilance zahrnuje vytápění, chlazení, větrání, příprava TV, umělé osvětlení, pomocná energie.

Budova pozitivní budova

  • Základní popis: Individuální stavební řešení.
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]: Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout.
  • Měrná spotřeba primární energie  [kWh/(m2a)]: ≤  0 pro všechny pro obytné budovy a současně do bilance zahrnutá produkce převyšuje energetickou potřebu alespoň o 10 %.
Příklad aktivního domu SurPLUSHome. Team Germany (Technische Universität Darmstadt)
Příklad aktivního domu SurPLUSHome. Team Germany (Technische Universität Darmstadt)
Příklad aktivního domu v Rakousku
Příklad aktivního domu v Rakousku

Úsporná budova v nulovém souboru budov

  • Základní popis: Individuální stavební řešení v kontextu s okolím.
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]:  Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)] Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout.
  • Měrná spotřeba primární energie [kWh/(m2a)]Požadavek jako pro pasivní budovy a současně společný bilanční výpočet souboru budov a produkce je nulový (nebo lepší).

Budova se zvýšenou energetickou nezávislostí

  • Základní popis: Individuální stavební řešení.
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]:  Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)] Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout.
  • Měrná spotřeba primární energie [kWh/(m2a)]Požadavek pro pasivní budovu a lepší.
  • Další: Dodávaná energie není nulová v každém okamžiku. Budova je za výpočtových provozních podmínek schopna provozu alespoň krátkodobě nezávisle na dodávkách energie z vnějšku. Délka takového časového úseku musí být definována.

Budova energeticky nezávislá (soběstačná)

  • Základní popis: Individuální stavební řešení
  • Průměrný součinitel prostupu obálky budovy [W/(m2K]: Požadavek stejný jako pro pasivní budovu.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]Požadavek stejný jako pro pasivní budovu (≤ 15), nejvýše o 20 % vyšší, pokud odborně zdůvodněně nejde lepší hodnoty dosáhnout.
  • Měrná spotřeba primární energie [kWh/(m2a)] Požadavek pro pasivní budovu a lepší (≤ 60 pro obytné budovy, ≤ 120 pro neobytné budovy).
  • Další: Dodávaná energie je nulová v každém okamžiku. Budova je za výpočtových provozních podmínek schopna provozu dlouhodobě nezávisle na dodávkách energie z vnějšku.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Požadavek na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie (Nearly zero-energy buildings, NZEB) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. 

je budova, jejíž energetická náročnost určená podle je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jejím okolí.

Na národní úrovni České republiky transpozice požadavků:

  • Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů,
  • a technicky tyto požadavky upřesňuje prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.

Budova s téměř nulovou spotřebou

Budova s téměř nulovou spotřebou

Požadovaná základní hodnota průměrného součinitele prostupu tepla jednozónové budovy Uem,N,20,R se stanoví jako vážený průměr normových požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla UN,20 všech teplosměnných konstrukcí obálky jednozónové budovy podle vztahu:

Uem,N,20,R = R ∙ [∑(UN,20,j ∙ Aj ∙ bj) / ∑Aj + ∆Uem,R]

  • R je redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla
  • UN,20j je normová požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN 730540-2:2011
  • Aj je plocha j-té teplosměnné konstrukce, stanovená z vnějších rozměrů, v m2
  • bj je teplotní redukční činitel odpovídající j-té konstrukci podle ČSN 73 0540-2:2011
  • ∆Uem,R je přirážka na vliv tepelných vazeb, ve W/(m2∙K)

Budova s téměř nulovou spotřebou

Povinnost projektovat a realizovat budovy s téměř nulovou spotřebou energie – NZEB, která platí pro velké budovy vlastněné státem již od roku 2016, neznamená, že všechny novostavby budou muset být v pasivním standardu nebo že nebudou spotřebovávat téměř žádnou energii, případně že budou mít nulovou bilanci spotřebované a vyrobené energie

NZEB je zjednodušeně řečeno budova, která má kvalitativně přísnější požadavky na obálku budovy, dobře regulovatelné vytápění, větrání i osvětlení, technické systémy pokrývající potřebu energie s vysokou účinností a budova bude zásobována částečně z obnovitelných zdrojů energie, případně energii produkuje (elektřina, teplo)