Předchozí kapitola Obsah Další kapitola

„ … rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez toho, aby omezoval možnosti budoucích generací uspokojit jejich potřeby. “

Dle § 6 Zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb.: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Hlavní důvody vzniku jsou globální environmentální problémy:

  • Klimatické změny vyvolané kyselými dešti
  • Narušení ozonové vrstvy
  • Desertifikace způsobená globálním oteplováním
  • Nadměrná spotřeba způsobující vyčerpání přírodních zdrojů (deštné pralesy, fosilní paliva, zásoby ryb) a snižování biodiverzity, tj. rozmanitosti rostlinných živočišných a rostlinných druhů

Hledání nových řešení, které pomohou lidstvu přežít:

  • Prostřednictvím úspory energie
  • Environmentálními způsoby zemědělství a lesnictví
  • Orientací na způsoby využití obnovitelných přírodních zdrojů a jejich využívání v takové míře, která nezpůsobí jejich úplné vyčerpání
  • Hledání způsobů jak se vyvarovat ekologickým katastrofám
Základní aspekty trvale udržitelného rozvoje
Základní aspekty trvale udržitelného rozvoje

Znázornění transformačního proces tradiční konvenční výstavby dle principů a požadavků trvale udržitelného rozvoje:

Transformace výstavby

Dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu

Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu byla vydána mezinárodní organizací CIB v roce 1999 jako reflexe na obecnou Agendu 21. Základní dokument v sektoru stavebnictví, který rozšiřuje závěry Agendy 21 a definuje základní cíle a úkoly pro stavebnictví. Dosažení úkolů a cílů se týká všech složek stavebního průmyslu a využívání jeho produktů (staveb). Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu představuje koncepci trvale udržitelného rozvoje a udržitelné výstavby v kontextu sektoru stavebnictví. Hlavní otázky a úkoly jsou popsány na úrovni současné kvality vnitřního prostředí, vlivu města, spotřeby zdrojů, produkce výrobků, zátěže životního prostřední a sociálních a ekonomických aspektů.

Země s vyspělou ekonomikou věnují pozornost budování udržitelnějšího stavebního fondu formou modernizace, zavádění technických novinek a využíváním nových technologií. Země s rozvíjející se ekonomikou věnují pozornost sociální spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti.

Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu má 3 hlavní cíle:

  • Vytvoření globálního rámce a terminologie pro zkvalitnění všech národních a regionálních programů.
  • Vytvoření agendy (programu) pro činnost CIB v dané oblasti a pro koordinaci práce CIB se specializovanými partnerskými organizacemi.
  • Poskytnutí výchozího materiálu pro definici výzkumných a vývojových aktivit.

Základní principy trvale udržitelného rozvoje:

  • Propojení základních oblastí života: ekonomické, sociální a životní prostředí, přičemž řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není efektivní.
  • Dlouhodobá perspektiva: každé rozhodnutí je třeba zvážit z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat.
  • Kapacita životního prostředí je omezená: nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostor pro odpady a znečištění.
  • Předběžná opatrnost: důsledky některých našich činností nejsou vždy známé.
  • Prevence: je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů.
  • Kvalita života: má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. Lidé mají právo na kvalitní život.
  • Sociální spravedlnost: příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny.
  • Zohlednění vztahu „lokální – globální“: činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni, vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit.
  • Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost: zabezpečení národností, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost.
  • Demokratické procesy: Zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci

Agenda 2030

V září 2015 se na summitu OSN svět zavázal k tzv. Agendě 2030. V nedávné době došlo v ČR také k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky. Jde o 17 globálních cílů – cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals), které představují program rozvoje do roku 2030:

  • SDG 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě. Do roku 2030 odstranit extrémní chudobu všude na světě; extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den.
  • SDG 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství. Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok. Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, nicméně stále každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí přitom žije v rozvojových zemích (zejména v Asii a Africe), kde je zároveň největší přírůstek obyvatel.
  • SDG 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku. První princip Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji deklaruje, že: ,,Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.” Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 tisíc porodů. Do roku 2030 ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbávaných tropických nemocí a bojovat proti hepatitidě, vodou přenášeným nemocem a ostatním přenosným nemocem.
  • SDG 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny. Do roku 2030 zajistit, aby všechny dívky a chlapci ukončili bezplatné, rovnoprávné a kvalitní primární a sekundární základní vzdělání, které bude mít odpovídající a efektivní studijní výsledky. V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí.
  • SDG 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek. Celosvětově skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek. Eliminovat všechny formy násilí vůči ženám a dívkám ve veřejné i soukromé sféře, včetně obchodu s lidmi a sexuálního či jiného vykořisťování. Rovnost mezi muži a ženami by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka.
  • SDG 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi. Do roku 2030 zajistit univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny. Do roku 2030 podstatně zvýšit efektivitu využívání vody ve všech sektorech a zajistit udržitelný odběr a dodávky pitné vody tak, aby byl vyřešen nedostatek vody a podstatně se snížil počet lidí trpících jejím nedostatkem. Do roku 2030 zajistit spravedlivě všem odpovídající sanitační a hygienická zařízení a skoncovat s vylučováním na volných prostranstvích, se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek a lidí v těžké situaci.
  • SDG 7: Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny. Zhruba každý pátý člověk na Zemi nemá přístup k elektřině. Tři miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celosvětovém energetickém mixu. Do roku 2030 zlepšit mezinárodní spolupráci ve zpřístupňování výzkumu a technologií čisté energie, včetně energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a pokročilých a čistších technologií fosilních paliv; podporovat investice do energetické infrastruktury a technologií čisté energie.
  • SDG 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny. Udržovat ekonomický růst na hlavu v závislosti na podmínkách jednotlivých zemí, zejména minimálně 7-procentní růst HDP ročně v nejméně rozvinutých zemích. Postupně až do roku 2030 zlepšovat efektivní využívání globálních zdrojů ve spotřebě i výrobě a učinit vše potřebné pro to, aby ekonomický růst nebyl spojen s poškozováním životního prostředí, v souladu s desetiletým rámcovým programem trvale udržitelné spotřeby a výroby, v jehož čele stojí rozvinuté země.
  • SDG 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace. Rozvinout kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, zahrnující i regionální a přeshraniční infrastrukturu, na podporu ekonomického rozvoje a zvýšené kvality života, se zaměřením na ekonomicky dostupný a rovný přístup pro všechny. Výrazně zvýšit přístup k informačním a komunikačním technologiím a usilovat o poskytování všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých státech do roku 2020.
  • SDG 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi. Do roku 2030 postupně dosáhnout a udržet růst příjmů spodních 40 procent populace na úrovni vyšší než je celostátní průměr. Do roku 2030 posilovat a podporovat sociální, ekonomické a politické začleňování všech, bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní postižení, rasu, etnický původ, náboženské vyznání a ekonomické či jiné postavení.
  • SDG 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Podíl městské populace ve světě neustále roste. Cíl, zajistit do roku 2030 všem lidem na planetě přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a službám, není jednoduchý. Ještě stále se mnohá města nevypořádaly se slumy, kde žije 828 milionů lidí. Do roku 2030 zajistit všem přístup k odpovídajícímu, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám, zlepšit podmínky bydlení ve slumech.
  • SDG 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu. Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivního využívání. Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání. Dosáhnout k životnímu prostředí šetrného nakládání s chemickými látkami a odpady během celého jejich životního cyklu, v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci, a výrazně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy tak, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí.
  • SDG 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů. Ve všech zemích zvýšit odolnost a schopnost adaptace na nebezpečí související s klimatem a přírodními pohromami. Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování.
  • SDG 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje. Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin. Do roku 2020 udržitelně spravovat a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby se zabránilo výrazným negativním dopadům, mimo jiné posilováním jejich odolnosti a opatřeními na jejich obnovu s cílem zajistit zdravé a produktivní oceány. Minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů, mimo jiné prohloubováním vědecké spolupráce na všech úrovních
  • SDG 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity. Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí. Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě. Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy.
  • SDG 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních. Výrazně snížit všechny formy násilí a související míru úmrtnosti všude na světě. Skoncovat se zneužíváním, vykořisťováním a obchodem s lidmi a všemi formami násilí na dětech a jejich mučení. Do roku 2030 výrazně snížit pohyb nezákonných finančních prostředků a zbraní, usilovat o navrácení odcizeného majetku a bojovat proti všem formám organizovaného zločinu. Podstatně omezit korupci a úplatkářství ve všech formách.
  • SDG 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování. Závěrečný cíl shrnuje, co bude agenda Cílů udržitelného rozvoje znamenat na světové úrovni a jak by se mělo globální partnerství vyvinout v příštích 15 letech.

Zelená architektura – Budovy nové generace

Ekoarchitektura, environmentální architektura či zelená architektura je architektura ohleduplná k životnímu prostředí. Zelená architektura klade důraz na nezatěžování svého okolí a zaměřuje se především na minimalizaci tzv. energetických vstupů. Využívá obnovitelných zdrojů a preferuje obnovitelné materiály.

Zelená budova je stavba, která je navrhovaná, realizována a provozována tak, aby byla zajištěna minimalizace dopadu na životní prostředí, maximální účinnost v souvislosti s využíváním zdrojů – energií, materiálů, vody a vytvoření kvalitního vnitřního prostředí.

Zelená architektura
Zelená architektura

Proč stavět zelené budovy?

  • Energetický a environmentální význam. Snížení spotřeby energií. Snížená tvorby emisí skleníkových plynů (CO2)
  • Ekonomický význam. Snížení nákladů na provoz budovy.
  • Sociální význam. Vytvoření kvalitního vnitřního prostředí bez uvolňování nežádoucích látek.

Zelená architektura být:

  • Krásná, přívětivá a inspirující – v harmonii s přírodou a jejími zákony.
  • Sladěná s lidskými potřebami – funkční, praktická a ekonomická.
  • Ohleduplná k životnímu prostředí – s minimální záborem půdy.
  • Organická inspirovaná přírodními formami a materiály.
  • Soběstačná nezávislá na vnějších zdrojích.
  • Využívající energii slunce – pasivně a aktivně.

Zelená architektura má vycházet z:

  • Místního klimatu – tvořit vlastní mikroklima.
  • Místní tradiční architektury.
  • Kontextu krajiny a její historie – neporušit historickou stopu.

Zelená architektura má mít lidské měřítko, smysl pro detail a proporce, nízké nároky na provoz a údržbu, dlouhou životnost, krásný výhled a co nejvíc zeleně vně i uvnitř.

Jak navrhnou zelenou budovu?

  • Návrh budovy v souladu s okolním prostředím.
  • Využití slunečního záření.
  • Zlepšení tepelné ochrany objektu.
  • Zajištění vzduchotěsnosti obálky budovy a využití řízeného větrání s rekuperací.
  • Zvolit vhodný zdroj pro pokrytí zbytkové potřeby tepla.
  • Volit nízko-teplotní topný systém pro distribuci tepla. Zvolit energeticky úspornou přípravu teplé vody.
  • Naučit se, jak zelenou budovu provozovat a žít v ní.

Vize budoucnosti

Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Pyramidová farma je soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Vertikální farmy mohou fungovat na hydroponické bázi, tím uleví klasickým “horizontálním” farmám na venkově. Půda tak dostane možnost se zregenerovat.

Zemědělská pyramida - vertikální farma
Zemědělská pyramida – vertikální farma

Acacia tree tower. Stavba inspirovaná přírodou je výjimečná tím, že zabírá minimální zastavěnou plochu, skutečná užitná plocha se transformuje do rozsáhlého nadzemního komplexu.

Acacia tree tower
Acacia tree tower

Zelené mrakodrapy. Takzvané vertikální zemědělství se v poslední době stává poměrně oblíbenou vizí originálních a pokrokových architektů jako je Vincent Callebaut. Stavba se skládá ze dvou věží z oceli a skla, které na první pohled připomínají křídla motýla. Uvnitř těchto křídel by mělo být až 28 vertikálních farem, záhony, a dokonce i pastviny pro hospodářská zvířata.

Zelené mrakodrapy
Zelené mrakodrapy
Principy trvale udržitelné výstavby
Principy trvale udržitelné výstavby
Předchozí kapitola Obsah Další kapitola